Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Zámek Kunín

Zámek v nové sézoně otevíráme na Velký pátek 29. 3. 2024.

Generál tří armád: Eduard svobodný pán von Böhm-Ermolli

Kdy: 1. 4. 2023 0:00 – 26. 7. 2023

Kde: Velký sál zámku v Kuníně

Plakát k výstavě

Výstava prezentující unikátní pozůstalost slavného polního maršála s kunínskými kořeny ze sbírek Zemského slezského muzea. Výstava probíhá pod záštitou Jeho císařské a královské Výsosti Markuse arcivévody von Habsburg-Lothringe

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy (výstava nezařazená)

Přehlídka bojových jednotek při inspekci východní fronty poblíž ukrajinského Tarnopolu. V roce 1917. Na snímku Eduard noc Böhm-Ermolli v hodnosti generálplukovníka doprovází rakouského císaře Karla I. Slezské zemské muzeum.

Mezi Opavany byl Eduard von Böhm-Ermolli v meziválečných letech známou a uznávanou osobností, která ztělesňovala bývalou vojenskou tradici monarchie. Úspěšný armádní velitel v první světové válce dosáhl nejvyšší vojenské hodnosti hned tří armád. Kořeny jeho rodiny sahají na Moravu, konkrétně do Kunína.

Eduardův otec Georg Böhm se narodil v roce 1813 v rodině kostelníka v Kuníně. V roce 1856 byl v hodnosti hejtmana pluku č. 1 „Císař“ posádkou v italském přístavním městě Ancona, kde se mu 12. února 1856 narodil prvorozený syn Eduard. Georgova manželka Josefina byla dcerou milánského stavitele Ermolliho. V roce 1859 se vojáci 1. pluku vrátili zpět do svého posádkového města Opavy, kde malý Eduard se svými sourozenci prožil dětství. Po studiu na opavské reálce absolvoval kadetní školu ve Svatém Hypolitu a Tereziánskou akademii, načež v roce 1875 u dragounů zahájil aktivní vojenskou službu.

V roce 1885 bylo úředně schváleno rozšíření příjmení na „Böhm-Ermolli“, neboť příslušníci rodu Ermolli v Itálii vymřeli. Georg Böhm-Ermolli byl při té příležitosti převeden do zálohy a povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Böhm-Ermolii“.

V průběhu následujících se Eduard Böhm-Ermolli od velitele pluku a divize vypracoval až k veliteli 1. armádního sboru, tehdy už v hodnosti generála jezdectva. Po vypuknutí světové války byl jmenován velitelem 2. rakousko-uherské armády, jež byla po krátké epizodě na srbské frontě nasazena v září 1914 v Haliči proti postupujícím Rusům. Zde tato armáda stála v červenci 1917 proti československým legionářům v bitvě u Zborova. V posledním roce 1. světové války dosáhla Böhm-Ermolliho armáda, jediná, která po celou dobu nezměnila svého velitele, významných úspěchů na Ukrajině a postoupila až k Oděse. Její velitel byl v srpnu 1917 povýšen císařem Karlem do stavu svobodných pánů a 31. ledna 1918 získal hodnost polního maršála. Císař o něm uvažoval jako o možném náčelníku generálního štábu.

Během své vojenské kariéry obdržel Böhm-Ermolli za své úspěchy četná vysoká vyznamenání, z nichž mezi nejvýznamnější patřil Vojenský záslužný kříž I. třídy a pruský řád Pour le Mérite s dubovými listy.

Po skončení války a zániku monarchie se Böhm-Ermolli vrátil do Opavy, kde žily jeho dvě sestry. Penzionovaný armádní velitel požádal o převzetí do československé armády, což bylo provedeno k 1. červnu 1920.

Po připojení Opavska k Německu na podzim 1938 byl polní maršál Böhm-Ermolli opět slavnostně připomínán jako symbol vojenské slávy Rakouska-Uherska. V závěru svého života přidal Eduard von Böhm-Ermolli ke svým dvěma generálským hodnostem ještě třetí, protože mu A. Hitler propůjčil právo nosit maršálskou uniformu Wehrmachtu.

V únoru 1941 proběhly v Opavě oslavy 85. narozenin polního maršála a byla mu vystrojena přehlídka. Účast na vojenské přehlídce v Berlíně v listopadu 1941 podlomila maršálovo zdraví a na následky prochladnutí Eduard von Böhm-Ermolli 9. prosince 1941 v Opavě zemřel.

Generálu tří armád byl vystrojen státní pohřeb ve Vídni, kde se konala 14. prosince 1941 smuteční slavnost na Náměstí hrdinů před Hofburgem. Rakev byla po skončení obřadu převezena zvláštním vlakem zpět do Opavy, kde byl zesnulý pochován.

Na městském hřbitově je dodnes dochován maršálům hrob, který zdobí mohutná deska s erbem Böhm-Ermolliho od akademického sochaře Engelberta Kapse. Vídeňský sochař Willy Kauerem sejmul zemřelému posmrtnou masku, jež je dnes uložena ve Slezském zemském muzeu, stejně jako maršálova vyznamenání a jeho válečný deník.

Plakát k výstavě

Další informace

Adresa místa konání

Velký sál zámku v Kuníně, Kunín č. p. 1

Časová náročnost

Doba trvání: 116 dní
Datum vložení: 24. 3. 2023 13:25
Datum poslední aktualizace: 27. 7. 2023 8:43

Pro návštěvníky

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6
1
7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 1 2 3

Partneři